|
|
A sociolinguistic study of the New York City English and its lexis
DVOŘÁKOVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce se zabývá slovní zásobou amerického dialektu New York City English, která je výsledkem bohaté lingvistické krajiny této metropole. Vzhledem k tomu, že město New York má dlouhou historii imigrace, do řeči jeho obyvatel se dostalo mnoho exogenních slov, pocházejících z přistěhovaleckých jazyků. Kromě výrazů, které do města přinesli přistěhovalci, je newyorské lexikum bohaté také na slova a fráze, které vznikly přímo ve městě. Předchozí výzkumy provedené na toto téma ukázaly, že některé lexikální prostředky používané Newyorčany se liší od těch, které používají mluvčí ve zbytku Spojených států, a mnoho charakteristických rysů dialektu zůstává pro oblast New Yorku jedinečných. Dosud však bylo provedeno jen velmi málo nedávných výzkumů týkajících se rozšíření lexika mimo nářeční oblast a skutečného užívání této slovní zásoby mezi Newyorčany. Cílem této práce bylo tuto mezeru zaplnit. Rozšíření lexika mimo oblast města a jeho užívání bylo zkoumáno pomocí dotazníku, který byl zaměřen na tři skupiny respondentů: Newyorčany, Američany žijící mimo New York a obyvatele ostatních anglicky mluvících zemí. Údaje získané od jednotlivých skupin byly prezentovány, analyzovány a interpretovány. Výsledky průzkumu nejprve potvrdily, že Newyorčané ve srovnání s respondenty z jiných částí Spojených států a s respondenty z ostatních anglicky mluvících zemí obecně lépe znají slova, která mají kořeny v jazycích přistěhovalců. Také se ukázalo, že tuto slovní zásobu používají častěji ve svém každodenním životě. Pokud jde o výrazy, které vznikly přímo v New Yorku, výsledky ukázaly, že mnoho z těchto slov zůstává do jisté míry omezeno na oblast této metropole. Zjištění také naznačují, že některé ze zkoumaných slov typických pro tento dialekt se z řeči Newyorčanů postupně vytrácejí a zůstávají používané především mluvčími patřícími ke starším generacím.
|
|
|
Vývoj integračních politik v Norsku před a po roce 2011
Dorňáková, Tereza ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vývoj integračních politik v Norsku v letech 2005 až 2017. Jako časový mezník je určen rok 2011, kdy Norskem otřásly dva teroristické útoky spáchané norským občanem Andersem Behringem Breivikem. Svůj čin namířil proti imigrantům v Norsku, a také proti multikulturalismu a politikům, kteří tento model podporovali. Cílem práce je proto zjistit, jak se v daném časovém období změnily integrační politiky Norska a zda se po roce 2011 zpřísnily. Práce se nejprve zabývá vývojem migrace v norském kontextu, multikulturním přístupem k přistěhovalcům, ale také proměnami na norské politické scéně ve sledovaném období. Další část je pak věnována samostatnému výzkumu jednotlivých norských integračních politik a jejich vývoji v letech 2005 až 2017.
|
|
|
Integrace muslimů ve Velké Británii na pozadí ,,selhání multikulturalismu"
Čahojová, Olga ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zkoumání vztahu mezi integrací muslimských přistěhovalců ve Velké Británii a údajným "selháním multikulturalismu", o kterém hovoří britský premiér David Cameron v rámci svého projevu v roce 2011. Práce je případovou studií a zaměřuje se na analýzu integrační politiky Velké Británie, konkrétně pak muslimských imigrantů. Pojem "selhání multikulturalismu" vyplývá z teze, že neúspěch integrace muslimů souvisí s britským integračním modelem. Tato teze vychází z projevu Davida Camerona o radikalizaci islámského extremismu, který přednesl v roce 2011 na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Cílem této práce je zmíněnou tezi potvrdit či vyvrátit. K tomu je využito analýzy tří zvolených kritérií úspěšnosti integrace, kterými jsou mobilita na pracovním trhu, politická participace a oficiální působnost práva šaría ve Velké Británii. Z rozboru vyplývá, že neúspěšnost integrace muslimů nelze zcela potvrdit. Jedním důvodem je fakt, že je nutno rozlišovat oblast působení integrace podle tří rovin - sociálně-ekonomické, občansko-politické a kulturní. Dalším důvodem je samotný výsledek analýzy, že ani jednu rovinu integrace nelze jednoznačně označit jako neúspěšnou. Práce rovněž nabízí nástin diskuze o multikulturalismu a možných příčinách všeobecného mínění, že "multikulturalismus selhal".
|
|
|
Germany as a country of immigration? The integration policy at the time of the Great Coalition 2005-2009
Schöpsová, Andrea ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Velká koalice, jež ve Spolkové republice Německo v letech 20052009 vládla, s sebou přinesla v rámci migrační politiky zejména změny v řízení a utváření integrace. V tomto kontextu se předložená bakalářská práce zabývá hlavními integračně-politickými koncepty, které tato vláda iniciovala v podobě Integrační vrcholné schůze (Integrations- gipfel), Německé islámské konference (Deutsche Islam Konferenz) a novelizace přistěhovaleckého zákona (Zuwanderungsgesetz). Jedná se o analýzu tří výše zmíněných projektů, a to na základě charakteristiky přístupu jednotlivých koaličních stran CDU/CSU a SPD k samotné integraci. Cílem práce je zodpovědět otázku, zda se v daném období upevnil deklarovaný konsensus z úvodu 21. století, že se Německo stalo přistěhovaleckou zemí. Autorka práce na základě analýzy primárních a sekundár- ních pramenů však dochází k závěru, že se Německo v důsledku cílené a konsekventní integrační politiky velké koalice stalo v pravém slova smyslu spíše integrační zemí.
|
|
|
Sociální integrace mongolské menšiny v České republice
Roztočilová, Zuzana ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Klásková, Markéta (oponent)
Práce se zabývá začleňováním zástupců mongolské menšiny do české společnosti. Vychází z teorie, která vymezuje integraci jako čtyřdimenzionální proces, který spočívá v strukturální, kulturní, interaktivní a identifikační dimenzi. ě průběh tohoto procesu u generace mladých Mongolů, žijících dlouhodobě v České epublice. Soustředí se na to, jak vnímají trvalý pobyt a jak české občanství. J jí česká a mongolská kultura. pozici ve společnosti si přisuzují, zda se považují více za Mongoly nebo za Čechy a co ovlivňuje jejich sebe teoretické části práce autorka představuje teoretická východiska výzkumu sociální integrace a věnuje se také mongolské menšině v České epublice a její kultuře. Druhá část se týká především metodologie kvalitativního výzkumu, metody sběru dat a jejich analýzy. Autorka provedla celkem šest polostrukturovaných rozhovorů, které anal poslední části práce, která je strukturovaná podle dimenzí. V závěru pak odpovídá na
|
|
|
Vývoj integračních politik v Norsku před a po roce 2011
Dorňáková, Tereza ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vývoj integračních politik v Norsku v letech 2005 až 2017. Jako časový mezník je určen rok 2011, kdy Norskem otřásly dva teroristické útoky spáchané norským občanem Andersem Behringem Breivikem. Svůj čin namířil proti imigrantům v Norsku, a také proti multikulturalismu a politikům, kteří tento model podporovali. Cílem práce je proto zjistit, jak se v daném časovém období změnily integrační politiky Norska a zda se po roce 2011 zpřísnily. Práce se nejprve zabývá vývojem migrace v norském kontextu, multikulturním přístupem k přistěhovalcům, ale také proměnami na norské politické scéně ve sledovaném období. Další část je pak věnována samostatnému výzkumu jednotlivých norských integračních politik a jejich vývoji v letech 2005 až 2017.
|
|
|
Sociální integrace mongolské menšiny v České republice
Roztočilová, Zuzana ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Klásková, Markéta (oponent)
Práce se zabývá začleňováním zástupců mongolské menšiny do české společnosti. Vychází z teorie, která vymezuje integraci jako čtyřdimenzionální proces, který spočívá v strukturální, kulturní, interaktivní a identifikační dimenzi. ě průběh tohoto procesu u generace mladých Mongolů, žijících dlouhodobě v České epublice. Soustředí se na to, jak vnímají trvalý pobyt a jak české občanství. J jí česká a mongolská kultura. pozici ve společnosti si přisuzují, zda se považují více za Mongoly nebo za Čechy a co ovlivňuje jejich sebe teoretické části práce autorka představuje teoretická východiska výzkumu sociální integrace a věnuje se také mongolské menšině v České epublice a její kultuře. Druhá část se týká především metodologie kvalitativního výzkumu, metody sběru dat a jejich analýzy. Autorka provedla celkem šest polostrukturovaných rozhovorů, které anal poslední části práce, která je strukturovaná podle dimenzí. V závěru pak odpovídá na
|
|
|
Problematika imigrace v politice Dánské lidové strany
Weingartová, Michaela ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Poruba, Jan (oponent)
Dánské imigrační a integrační zákony byly po svém vzniku často kritizovány mezinárodními lidskoprávními organizacemi a jsou v současnosti označovány za jedny z nepřísnějších. Velký vliv na přijetí těchto zákonů měla Dánská lidová strana. Od svého vzniku v roce 1995 je Dánská lidová strana označována za populisticky pravicovou. Ve své práci se zabývám tím, jakým způsobem a do jaké míry ovlivnila Dánská lidová strana imigrační politiku Dánska. Je důležité zohlednit i historický vývoj v otázce imigrace, protože Dánsko bylo až do druhé poloviny 20. století zemí poměrně homogenní. V současnosti představují cizinci více než 10% populace Dánska. I proto se staly otázky imigrace a integrace na konci 20. století velice aktuálními a anti- imigrační postoje Dánské lidové strany získali podstatně velkou podporu. Tomuto přispívá i docela velký počet afér týkajících se nedostatečné integrace imigrantů v Dánsku, které ke své popularizaci Dánská lidová strana často využívá. Toto vystupování však často vyvolává ve společnosti strach z menšin především muslimského původu. Přísné imigrační a integrační zákony v menšinách častokrát vzbuzují pocity nevítanosti v Dánsku či nesounáležitosti s dánskými občany.
|
|
|
Rovný přístup ke vzdělání v České republice a Spolkové republice Německo
Jarošová, Adéla ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rovným přístupem ke vzdělání v České republice a Spolkové republice Německo. Vzdělání by mělo v ideálním případě sloužit vyrovnávání sociálních rozdílů, protože v oblasti vzdělávání mají hrát roli jiné faktory než sociální původ, etnický původ nebo národnost. Na tomto principu stojí i mezinárodněprávní závazky v oblasti vzdělávání, avšak realita v České republice i Německu se od ideálu značně liší. Diplomová práce nejprve pojednává o právu na vzdělání jako takovém, jeho významu a mezinárodněprávním zakotvení, a principu rovnosti. V další kapitole autorka analyzuje nejvýznamnější judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a Evropského soudního dvora vztahující se k právu na vzdělání. V další části autorka zkoumá přístup osob se zdravotním postižením ke vzdělání v obou zemích a stav porovnává s mezinárodněprávními závazky, zejména s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením. Hlavní pozornost je věnována přístupu ke vzdělání příslušníků menšin - Romů v České republice a přistěhovalců v Německu. Na problematiku vzdělávání Romů se autorka dívá z celoevropské perspektivy a zkoumá významné rozsudky vnitrostátních i mezinárodních soudů. Česká republika není ve své neschopnosti úspěšně vzdělávat Romy osamocená, i když byla jako první kritizována Evropským soudem pro...
|
|
|
Germany as a country of immigration? The integration policy at the time of the Great Coalition 2005-2009
Schöpsová, Andrea ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Velká koalice, jež ve Spolkové republice Německo v letech 20052009 vládla, s sebou přinesla v rámci migrační politiky zejména změny v řízení a utváření integrace. V tomto kontextu se předložená bakalářská práce zabývá hlavními integračně-politickými koncepty, které tato vláda iniciovala v podobě Integrační vrcholné schůze (Integrations- gipfel), Německé islámské konference (Deutsche Islam Konferenz) a novelizace přistěhovaleckého zákona (Zuwanderungsgesetz). Jedná se o analýzu tří výše zmíněných projektů, a to na základě charakteristiky přístupu jednotlivých koaličních stran CDU/CSU a SPD k samotné integraci. Cílem práce je zodpovědět otázku, zda se v daném období upevnil deklarovaný konsensus z úvodu 21. století, že se Německo stalo přistěhovaleckou zemí. Autorka práce na základě analýzy primárních a sekundár- ních pramenů však dochází k závěru, že se Německo v důsledku cílené a konsekventní integrační politiky velké koalice stalo v pravém slova smyslu spíše integrační zemí.
|
host ::
RSS.